Historie

Již několik málo let po prvním objevu stříbra pod vrchem Schreckenberg v roce 1491 se hornictví rozšířilo až do prostoru pozdější šachty Markus Röhling. Již v roce 1500 se zahájila ražba tzv. Varhanní štoly pro odvodnění kopců Schreckenberg a Schottenberg.

Mezi lety 1500 a 1505 se vyhloubila 10-15 m hluboká „Štola sv. Anny“, dnešní Markus-Röhling-Stolln. Kromě několika přerušení se zde stále těžilo.  V roce 1733 byla objevena žíla s názvem „Erstneuglück-Flache-Gang“, která byla pak hlavní žilou celé šachty.

Do roku 1857, kdy se zde těžba zastavila, bylo vytěženo asi 15,4 tun stříbra a 51 326 centů kobaltové rudy. Tím se stala tato šachta nejvýnosnější v celém Annaberském revíru.  Tyto vytěžené rudy odpovídají hodnotě 4.290.700,- marek. V letech 1948-1953 zde těžila firma SAG Wismut. K tomu byla vyražená přes 1000 m dlouhá přístupová chodba a byla zde proražená těžní šachta. Na všech nalezených rudných žilách byl provedený průzkum na přítomnost Uranu. Bylo zde ale nalezeno jen malé množství uranové rudy a proto byla těžba v roce 1953 zastavena.