Hornická krajina

Centrum Annaberské hornické oblasti bylo město Annaberg, které vděčí za své založení dne 21. 9. 1496 bohatému nálezu stříbra. Je součástí montánní krajiny Annaberg-Frohnau, rovněž je součástí nominace na Světové dědictví, stejně jako hornická krajina Pöhlberg a Buchholz. V Annaberském revíru se těžily různé druhy nerostného bohatství, kromě stříbra také měď, zinek, vizmut a kobalt, a k tomu různé druhy kamenů a zemin. Nejvýznamnější stavební a kulturní památkou Annaberského hornického revíru je v letech 1499 až 1525 postavený pozdněgotický halový kostel Sv. Anny. Annaberský revír hraničí na východě s Marienberským a na západě se Schneeberským hornickým revírem. 

Hornická krajina Frohnau je oblast malých hald, které vznikly z podzemních rudných žil a následnými výsypkami z 15. až 17. století a také velkých, od 18. století založených centrálních šachetních hald, stejně jako haldové uložení z dob těžby uranu, ze kterých existují  jen dvě špičaté kuželovité haldy ze šachty Wismut č. 116.  

V 15. století začala těžba stříbrných rud. Od 18. století dominuje těžba vizmutových, kobaltových a niklových rud.      

Budovy, které původně patřily k šachtám, s výjimkou šachty Malwine a Markus Röhling, se nedochovaly. „Mundlochem“ štoly č. 81 se dostaneme do Návštěvní šachty Markus-Röhling.  Vlevo od tohoto vstupu se nachází Mundloch původní štoly, která má délku zhruba 8,6 km. Markus-Röhling-Stolln se vyvinula v průběhu staletí k nejdůležitější štole v regionu.

V údolí řeky Sehma se nachází Frohnauer Hammer. Je to středověký hamr, který je od roku 1907 prvním technickým památníkem v Německu zařazeným pod ochranu, a který ukazuje svým kompletním technickým vybavením zpracování různých kovů v Erzgebirge. (Zdroj: montanregion-erzgebirge.de)